Značení trasy

Jak se orientovat při putování?

Turistické značky

Stávající směrovky KČT jsou doplněny logem Cyrilometodejské stezky mezi vzdáleností a názvem cíle uvedených na směrovce, kterými trasa stezky prochází. Stačí sledovat už jen barvu pásového značení k další směrovce.

značení KČT
mapy.cz

Mapy.cz

S mobilní aplikací mapy.cz  se neztratíte, i když nemáte ve svém chytrém telefonu připojení na internet. Trasa je vyznačená přímo v mapách, stačí sledovat nápis Cyrilometodějská stezka. Aplikace vám ukáže, zdali jdete správně.

turistický průvodce

Ke každému putování je nutné mít s sebou průvodce. Připravili jsme pro vás elektronického průvodce, který je možné si stáhnout ve formátu pdf.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie


Dnešní chrám Panny Marie má původ ve velkolepé stavbě, kterou financoval tehdejší majitel panství Jan z Rottalu a synové jeho bratra. Svou polohou – 718 m. n. m. – je nejvýše položenou sakrální stavbou na Moravě s trvalou duchovní správou.


Kostel s dvouvěžovým průčelím měl být oslavou pětistého výročí zahnání tatarských hord. Velkolepý chrám se dvěma věžemi byl dostavěn v roce 1747 a stojí na místě bývalé malé mariánské kaple, jejíž základy byly identifikovány při rekonstrukci dlažby v létech 2010-2011. Byl postaven podle projektu Ignáce Cyraniho z Bolleshausu.
Nad vstupním portálem je významné dílo českého malíře a mozaikáře Viktora Foerstera, mladšího bratra slavného hudebního skladatele. Obraz Panny Marie Svatohostýnské je složený z 260.000 barevných kamínků, které tvoří plochu 26 m2 . Zobrazuje legendu o hostýnských událostech, a proto Ježíšek, kterého drží Panna Maria v náručí, metá blesky na tatarský tábor divokých nájezdníků. Masivní hlavní vrata zdobí šest bronzových čtvercových polí s monogramy IHS a MARIA se čtyřmi reliéfy českých světců: sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Ludmily a sv. Hedviky. Interiér svou prosvětleností, jednoduchostí a střídmou rytmizací obvodových kaplí je již pobarokní – klasicistický, s původně bílými stěnami. Hlavní oltář tvoří menza s bronzovým tabernáklem od Vosmíka završeným vzácnou plastikou Krista na kříži podle Myslbeka. Zhotovil ho akademický sochař Jan Tříska. Pod sloupovým baldachýnem je místo obvyklého oltářního obrazu opět vyobrazení hostýnské legendy. Přímo na stěně je upevněna postava hostýnské Madony s Ježíškem a pod ní reliéf znázorňující zázračné pokoření Tatarů.

Zdroj: www.hostyn.cz

 

Křížová cesta Dušana Jurkoviče


Jurkovič situoval svoji křížovou cestu severovýchodně od kostela. Na architektonicky řešené cestě podkovitého tvaru nepravidelně rozmístil třináct tvarově obměňovaných zastavení, která po pravé straně jakoby vystupovala z lesa. Z vrcholu od chrámu osm z nich klesá, deváté zastavení vystupuje na mohutné kamenné terase, na kterou se stoupá po řadě schodů. Ukončení křížové cesty tvoří stávající rotunda, začleněná do areálu hřbitova. Uvnitř je kamenný reliéf Kladení do hrobu.


Křížová cesta byla budována postupně od roku 1904 až do druhé světové války. Válečné útrapy a s tím spojený nedostatek financí narušily tento velkolepý Jurkovičův plán. Muselo se upustit od mnohých vyprojektovaných staveb, jako např. shromažďovací síně, zvonice, kaple sv. Cyrila a Metoděje, obchodního bazaru a mnohých dalších.
Jednotlivá zastavení jsou zhruba trojího typu. Jsou navržena jako otevřené kaple, které tvoří stěna z režných kamenných kvádrů s mozaikovým obrazem a lomenicový přístřešek, zpravidla spočívající na trámech. Zakončení stěny je buď obloukové nebo trojúhelníkové, stříšky jsou kryty prejzy. Modré šupinové tašky kryjí také oblouk nebo štít zadní stěny navazující na chaloupkovou střechu s lomenicí. Střecha je nesena dvěma sloupky s konzolami. Tyto dřevěné sloupky v kamenném soklu mají polychromii červenou, žlutou, modrou a zelenou, rovněž i lomenička. Je-li obrazová stěna ukončena obloukem, je kamenný kříž na střeše chaloupky chráněn secesně zahnutým plechem. Trojúhelníkový štít je završen křížem. Střecha je nižší, rozložena na tři lomeničky, z nichž střední je vyšší a vysunutá. Podlaha kapliček je z kamenných stupňů, před obrazem je klekátko. Malířská výzdoba byla svěřena Jožkovi, který také navrhl první skleněné mozaiky pašijových scén. Provedl je B. Škarda z Brna. Později pak pokračoval na barevných keramických mozaikách J. Köhler.

Zdroj: www.hostyn.cz

 

Rozhledna císaře Františka Josefa I.


U příležitosti čtyřdenních manévrů rakousko-uherské armády navštívil Svatý Hostýn 1. září 1897 vzácný poutník – císař František Josef I., který podepsal zakládající listinu rozhledny, dotkl se základního kamene, jenž byl ještě téhož dne posvěcen Dr. Antonínem Cyrilem Stojanem a vsazen do zdi kaple. Na prosbu P. Cibulky císař povolil, aby rozhledna nesla jeho jméno.


Rozhledna, i přes všechny pohromy, které ji během stoleté existence potkaly, zůstala velkolepým pomníkem zbožnosti a obětavosti svatohostýnských ctitelů a láká k návštěvě i mnohé dnešní poutníky a turisty, neboť se z ní otevírá překrásný pohled na všechny strany širokého okolí.
Dnes, po stu letech, kdy rozhledna prodělala mnoho oprav a úprav a vystřídala různé nájemníky, má podstatně jinou podobu, než jakou jí vtiskl P. Cibulka. Důležité však je, že opět slouží svému původnímu účelu.
Pod rozhlednou v přízemí je kaple Svatého kříže. Vchod z jižní strany tvoří ručně kované železné dveře, které jsou dílem uměleckého kováře pana Skřehoty z Bystřice pod Hostýnem. Uvnitř naproti dveří stojí oltář a nad ním pískovcová socha Panny Marie Bolestné a mramorový kříž. Zhotovil jej mistr Ferdinand Neumann z Kroměříže a osadil na místo 22. června 1898. Okrouhlá okna vyzdobil sklomalbou B. Škarda z Brna.

Otevírací doba

květen:
sobota – neděle          09:30 – 16:45

červen:
pondělí – pátek          09:30 – 15:00
sobota – neděle          09:30 – 16:45

červenec – srpen:
pondělí – pátek          09:30 – 16:00
sobota – neděle          09:30 – 16:45

září:
sobota – neděle          09:30 – 16:45

Poznámka: Rozhledna na Svatém Hostýně je každoročně od 1. října do 30. dubna uzavřena pro individuální návštěvníky. Hromadné návštěvy deseti a více osob je možno dohodnout alespoň týden předem na telefonním kontaktu Matice svatohostýnské.

Vstupné:     15 Kč

Zdroj: www.kudyznudy.cz

 

Svatohostýnské muzeum v Jurkovičově sále


Muzeum na Svatém Hostýně je umístěno v Jurkovičově sále po pravé straně baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ve svých expozicích představuje historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost, expozici přírodnin, flóry a fauny Hostýnských vrchů.


Ve svých expozicích představuje historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost, expozici přírodnin, flóry a fauny Hostýnských vrchů.
Svatohostýnské muzeum bylo zcela obnoveno a otevřeno dne 6. května 2007. Dřívější muzeum se nacházelo v rozhledně. Dnešní muzeum je umístěno v prostorách jedinečného Jurkovičova sálu v areálu poutních domů. Ve svých expozicích představuje v přízemí historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost. Na galérii je expozice přírodnin, flóry a fauny Hostýnských vrchů. Všechny vystavené exponáty jsou opatřeny popisy a je zde i moderní audiovizuální technika.

Muzeum je otevřeno:

květen
sobota, neděle od 9:00 – 12:00 a od 13:00 – 17:00
červen a září
úterý – pátek od 9:00 – 15:00
sobota, neděle od 9:00 – 12:00 a od 13:00 – 17:00
červenec a srpen
úterý – neděle od 9:00 – 12:00 a od 13:00 – 17:00

Cena vstupenek je 10 Kč pro děti od 6 do 15 let a 20 Kč pro dospělé
Mimořádné návštěvy větších organizovaných skupin (mimo tyto hodiny) jen po dohodě s Maticí svatohostýnskou.

Muzeum na Svatém Hostýně je každoročně od 1. října do 30. dubna uzavřeno pro individuální návštěvníky. Hromadné návštěvy deseti a více osob je možno dohodnout alespoň týden předem na telefonním kontaktu Matice svatohostýnské.

Zdroj: www.kudyznudy.cz

Zřícenina hradu Obřany


Skromná zřícenina hradu Obřany se nachází na strmém kopci v Hostýnských vrších, přibližně 3 km od obce Chvalčov. Gotický hrad byl založen kolem roku 1365 Bočkem z Kunštátu. Patrně se jej nepodařilo nikdy dokončit a v průběhu husitských válek byl opuštěn. Zachovalo se torzo hradby a válcové věže.


Hrad byl považován dlouho za nejvýše položený na území Moravy v nadmořské výšce 704 m, či alespoň její části na východ od řeky Moravy, ale tento primát ztratil ve prospěch svého blízkého souseda. Dnes se dochovaly jen zbytky zdí s okrouhlou věží. Spolu s vrcholem Hostýna s bazilikou a vrchy Skalným a Čerňavou vytváří výraznou dominantu krajiny Hostýnských vrchů.

Tento typ hradu, stavěný na protáhlém hřebeni a na obou koncích chráněný věžemi, má v hradní architektuře našich zemí několik analogií. V Čechách kupříkladu hrad Trosky, na Slovensku méně známý hrad Kamenica. Přestože patrně nebyly Obřany nikdy dostavěny podle původního záměru, sloužil tento hrad půl století jako správní centrum panství, než došlo v průběhu první čtvrtiny 15. století k jeho definitivnímu zániku.

Zřícenina se nachází na území obce Chvalčov a dostanete se k ní po červené značce z Rusavy do Bystřice pod Hostýnem. Na trase je i poutní místo Hostýn. Zřícenina stojí v chráněné oblati Přírodní rezervace Obřany, v okolí jsou skalní útvary.

Zřícenina je volně přístupná. Leží asi 1,2 km od trasy, kterou jdeme. Pokud se rozhodnete jít se podívat na zříceninu, následujte od rozcestníku Klapinov červenou turistickou značku a poté se opět vraťte zpět stejnou cestou.

Zdroj: www.kudyznudy.cz

 

 

Portáši na Klapinově


Portáši na Valašsku působili od roku 1638 do roku 1830. Jejich hlavní činností bylo chránit obyvatele a jejich majetek, hlídat zemské hranice před vpády Turků a Tatarů nebo číhat na pašeráky, pytláky a jiné živly, které předváděli do žalářů.


Portášský sbor se dělil na desátnictva, která tvořilo 9 portášů a velitel – kaprál. Portášská stanice na Rusavě byla od roku 1717 do roku 1740. Současné rusavské desátnictvo vzniklo 12. prosince 2007, aby tak symbolicky navázalo na tradice Valašského sboru portášského. Během roku pořádá rusavské desátnictvo akce pro veřejnost – např. Setkání tří Jurů u Tří kamenů, Portášův oheň, Štěpánskou a Silvestrovskou vycházku s portáši. Kromě toho můžete portáše potkat přímo při pochůzkách na Rusavském portášském chodníčku z Rusavy do Podhradní Lhoty. Byť portáši nenosili jednotnou uniformu, ale lidový oděv podle místních zvyklostí, určitě je ani nyní nepřehlédnete. Ozbrojeni jsou křesadlovou puškou a valaškou, dříve i šavlí, přes rameno mají lano a brašnu s bandaskou.
Stromem portášů byla jedle. U jedlí se scházívali a předávali si službu. Jeden takový strom zasázeli novodobí portáši v roce 2008 také na Klapinově.
Rozcestí Klapinov je horská louka s krásnými výhledy na okolní vrchy.

Zdroj: www.turistika.cz

 

Zřícenina hradu Lukov


Zřícenina hradu Lukov svojí rozlohou patří k jedněm z největších hradů na Moravě, dnes již rozsáhlou zříceninu gotického hradu se zachovalým pilířovým mostem a vstupní branou.


Zřícenina hradu Lukov má rozsáhlou historii a je opředen o řadu pověstí, z nichž ta nejznámější je o zakopaném pokladu templářů, jenž je ukryt v podzemních chodbách. Lukovský hrad je zasazen do jedinečné přírody a svým kouzlem evokuje pocity dob dávno minulých. Kolem hradu jsou k vidění skalní stěny zvané Králky, památný Valdštejnův dub či rybník Bezedník ukrytý v lesích pod hradem. V průběhu roku se na hradě koná několik akcí, čímž se hrad opět probouzí k novému životu.

Počátky hradu Lukova sahají do první třetiny 13. století. Z této doby pochází fragmenty kamenných prvků, které dokládají působení kameníků významné velehradské stavební huti. Na počátku 14. století byl v držení mocného rodu Šternberků. V době česko – uherských válek byl hrad dobyt a vypálen vojsky uherského krále Matyáše Korvína. V této době pravděpodobně vzniká tzv. dolní hrad s věží Svatojánskou. V roce 1511 lukovské panství odkupují Kunštátové. Dalšími vlastníky lukovského hradu byli od roku 1548 Nekšové z Landeka, za jejichž držení došlo k rozsáhlé renesanční přestavbě a přizpůsobení tehdejším požadavkům na pohodlný život.
Poslední dědička rodu Lukrecie se proto stala středem zájmu mnoha urozených kavalírů. Jejím druhým manželem se stal Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, kterému se po její smrti v roce 1614 spadl do klína rozsáhlý majetek.

Lukov se v době třicetileté války stál několikrát centrem povstání místního obyvatelstva, tzv. Valachů, proti Habsburkům. Švédové bez boje získali i hrad Lukov, téměř tři měsíce zde měli posádku, a když odcházeli, vyrabovali ho a zapálili. V té době drželi hrad Minkvicové z Minkvicburku, kteří se však léta potýkali s obrovskými dluhy a exekucemi. Od zadlužených Minkviců získal lukovské panství Jan Josef z Rottalu, který jej však záhy prodal Seilernům. Hrad ztrácel na významu a postupně z něho byly vrchnostenské kanceláře přemístěny dolů do vesnice, až byl na konci 18. století opuštěn úplně a stal se zdrojem levného stavebního materiálu.

Otevírací doba

Duben – Červen
pondělí – pátek: zavřeno
sobota – neděle: 10:00 – 17:00
Červenec – Srpen
pondělí – neděle: 10:00 – 18:00
Září – Říjen
pondělí – pátek: zavřeno
sobota – neděle: 10:00 – 17:00

Vstupné: 60 Kč

Zdroj: www.kudyznudy.cz

 

Zoo Zlín-Lešná


Zoo Zlín-Lešná je jedinečným místem, kde uvidíte zvířata všech kontinentů v přírodním bioparku s volným výběhem. Zvířata tu žijí ve zdařilé napodobenině jejich původního prostředí. Ptáci žijí v ptačích voliérách, které připomínají jejich domovinu, savci jsou vystavováni v přírodních expozicích.


Navštivte zlínskou Zoo a nebudete litovat! Nachází se 4 km od Zlína směrem na Holešov a patří k nejnavštěvovanějším zahradám České republiky. Originalitou zoo je členění areálu podle kontinentů.

Za jeden den procestujete Afriku, Asii, Austrálii a Jižní Ameriku a seznámíte se s 222 druhy zvířat. Mezi ta nejatraktivnější patří sloni, žirafy, nosorožci, gorily, lachtani, lvi, tygři, tučňáci, papoušci, mravenečníci nebo lamy a řada dalších. V nové tropické hale Yucatan mezi faunou a flórou uvidíte vzpomínku na civilizaci Mayů, někdejších obyvatelů Yucatánského poloostrova. Říká se, že Zoo Zlín-Lešná patří k nejkrásnějším místům celé Moravy.

Od června 2018 je otevřena nová expozice v části Amazonie (která prochází dlouhodobou proměnou) s názvem Guayanas. Ve zcela proměněných expozicích se postupně představí nejen původní obyvatelé amazonské oblasti, např. opičky kotulové, čáje, čápi jihoameričtí a papoušci ara, ale také nové druhy. K nim patří mravenečníci čtyřprstí nebo na skutečný chovatelský poklad – tamaríni pestří. Ty zlínská zoo chová jako jediná v České republice.

Co byste rozhodně neměli minout:

Tropická hala Yucatan – zažijete skutečnou atmosféru tropického lesa, projdete se po visuté lávce a objevíte dávnou civilizaci Mayů.

Africké pavilony – pavilony ve tvaru domorodých chýší nabídnou setkání se slony, žirafami, nosorožci, zebrami a pštrosy.

Amazonie – atraktivní komplex přírodních expozic, kterému dominuje ostrov drobných opiček kotulů veverovitých. V létě zde můžete obdivovat i aligátory. Část Amazonie, expozice s názvem Guayanas se otevřela po rekonstrukci v červnu 2018. Jsou v nich nejen původní obyvatelé amazonské oblasti, například opice kotulové, čápi jihoameričtí a papoušci ara, ale také nové druhy, například mravenečníci čtyřprstí, tamaríni pestří nebo tukani bělolící. Proměna amazonské oblasti nekončí, zahrada připravuje nové expozice o rozloze asi 2500 metrů čtverečních, která ponese jméno Jaguar Trek. Jaguáři se do zahrady vrátí po více než 25 letech. Od roku 2019 začne vznikat nová expozice ve svahu pod tropickou halou. Otevřít by se mohla v roce 2020.

Etiopie – komplex expozic byl slavnostně otevřen v srpnu roku 2010. K vidění jsou paviáni, damani, jeřábi, nesyti, kladivouši.

Stezka běžce emu – v průchozí australské expozici zavítáte mezi klokany a běžce emu.

Ostrov lemurů kata – projdete se ostrovním královstvím lemurů kata.

Průchozí voliéry – v rozlehlých voliérách uvidí papoušky, supy, asijské a jihoamerické ptáky z bezprostřední blízkosti.

Otevírací doba:

Leden – Únor
pondělí – neděle 08:30 – 16:00
Březen
pondělí – neděle 08:30 – 17:00
Duben – Září
pondělí – neděle 08:30 – 18:00
Říjen
pondělí – neděle 08:30 – 17:00
Listopad – Prosinec
pondělí – neděle 08:30 – 16:00

Vstupné: 150 Kč

Zdroj: www.kudyznudy.cz

 

Zámek Lešná


Pohádkově vyhlížející Zámek Lešná patřil rodu Seilern-Aspangů, kteří jej vybudovali koncem 18. století podle návrhu vídeňského architekta Johanna Micka. Nachází se ve Štípě, místní části Zlína, v areálu místní zoologické zahrady. Nádherné interiéry zámku patří mezi nejkrásnější v České republice.


Zámek Lešná postavil hraběcí rod Seilern-Aspangů koncem 18. století. V roce 1886 se Seilernové rozhodli pro výstavbu nového reprezentativnějšího zámku, stará budova zámku byla stržena a na jeho místě byl v letech vybudován nový, dnešní zámek. Je vystavěn ve smíšeném historizujícím slohu – novogotiky, novorenesance a novobaroka. Nový zámek byl velmi komfortně vybaven.

Byla zde zavedena elektřina, vodovody se studenou i teplou vodou, pěkné koupelny, domácí telefon a celý zámek byl vytápěn ústředním topením. Zámek se stal díky pohodlí, které poskytoval, a díky malebnému okolnímu kraji předním sídlem hrabat Seilernů a byl obýván do dubna roku 1945.

Architektura

V téměř každé místnosti zámku najdete bohatě vyřezávané dřevěné kazetové stropy, stěny jsou pokryty dřevěným obložením, to vše je zhotoveno z mořeného slavoňského dubu. Všechna dřevěná obložení a stropy byly podle přesných plánů vyrobeny ve Vídni a po částech převezeny do Lešné a zde smontovány. Dominantou vstupní haly je nádherné prostorné schodiště vedoucí k hraběcím pokojům. V přízemí Seilernovi vítali své hosty, v prvním patře se nacházely hraběcí obytné místnosti a ve druhém (podkrovním) patře byly převážně hostinské pokoje.

V suterénu byla zřízena kotelna a kuchyň, skladovací a provozovací místnosti. Aby jídlo během cesty ze suterénu nevystydlo, spojoval kuchyň a první patro výtah. Jídlo bylo servírováno v jídelně o patro výše. V jídelně je velký rozkládací stůl, který se dal rychle rozložit. Největší místností celého zámku je takzvaný Sál předků, ve kterém mezi dřevěnými stropy a stěnami našly své místo portréty původních majitelů zámku hrabat ze Seilernu. V místnosti zvané kulečníková herna se nachází kulečníkový stůl, který lze velmi snadno proměnit v billiard. Ložnice, kterou obývala hraběnka připomíná zrcadlovou místnost. S ložnicí sousedí koupelna s výdobytkem moderní doby – přívodem teplé a studené vody a splachovacím záchodem.

Díky cestovatelské vášni hrabě Seilerna se nachází v zámku velké množství unikátních a historicky cenných sbírkových předmětů. Tyto cenné předměty rodina Seilernova nasbírala během cesty kolem světa, kterou podnikli ve 30. letech 20. století. Sbírka obsahuje takové předměty jako je japonský či čínský porcelán, sošky z ebenu či slonoviny, antické vykopávky, truhlice ze santalového dřeva a řadu dalších uměleckých předmětů.

Otevírací doba

Duben
pondělí – pátek zavřeno
sobota – neděle 09:00 – 16:00
Květen
úterý – pátek 09:00 – 16:00
sobota – neděle 09:00 – 17:00
Červenec – Srpen
pondělí zavřeno
úterý – pátek 09:00 – 17:00
sobota – neděle 09:00 – 18:00
Září
úterý – pátek 09:00 – 16:00
sobota – neděle 09:00 – 17:00

Vstupné: základní trasa 60 Kč, rozšířená trasa 80 Kč

Zdroj: www.kudyznudy.cz

 

Hrobka rodu Seilernů


Kaple Vzkříšení Nejsvětějšího Spasitele, resp. kaple sv. Jana Nepomuckého je hřbitovní kaplí a zároveň hrobkou hrabat Seilern-Aspang. Kaple se začala stavět někdy na přelomu 19. a 20. stol.


Kaple je stavbou centrální. Centrální dispozice a některé architektonické prvky patří románskému slohu. Dojem románského slohu umocňuje také portál stavby. Centrálu tvoří v půdorysu nerovnostranný osmiúhelník. K němu je z východu připojen presbytář, ze severu a jihu pak připojeny kaple. Ze západu je k centrále připojena předsíň lodi. Presbytář, severní a jižní kaple jsou rozměrově totožné; z vnějšího půdorysu je širší vchodová předsíň přiléhající ze západu. Kaple je takto půdorysně uspořádána přísně ve tvaru kříže. Presbytář a dvě boční kaple jsou ukončeny nahoře valenou klenbou. Loď kaple je završena osmistranným tamburem se čtyřmi vitrailovými okénky. Střechu tvoří osmistranný jehlan. V bočních kaplích jsou uloženy tumby. V pravé kapli jedna, v levé kapli dvě. Tumby jsou mramorové, nahoře zdobené plastikou věnce.

Na první pohled zvnějšku upoutá ústupkový portál kaple. Je jedním z architektonických prvků, které evokují románský sloh stavby. Portál je kompletně vyhotoven z pískovce a je jednou odstupněn. V odstupnění jsou dole na hranici soklu na každé straně klečící postavy andělů. Před prvním odstupněním a po prvním odstupnění je na každé straně vsazen sloup. Nad sloupy je profilovaná zalamovaná římsa. V tympanonu je pak plasticky vyobrazena vlevo orlice s korunou a vpravo dvouocasý lev s korunou. Tyto dvě figury jsou otočeny hlavami od sebe a nesou rodinný erb rodu Seilern-Aspang; na erbu umístěna koruna. Nad římsou a kolem tympanonu je ústupkový záklenek. Nad tympanonem se tyčí trojúhelný štít. Jeho dominantou je na vrcholu plastika ukřižovaného Krista, kterému u nohou klečí dvě postavy. Plastika je umístěna zpředu do vrcholu štítu a je posazena na krátkém sloupku.

Zdroj: www.starokatolici.cz

Kostel Narození Panny Marie


Poutní kostel Narození Panny Marie ve Štípě, místní části Zlína, patří k významným poutním chrámům a pozoruhodným příkladům barokní architektury. Zároveň patří mezi jednu z největších a nejkrásnějších církevních staveb olomoucké arcidiecéze. Jeho historie je spojena s Albrechtem s Valdštejna.


Ke stavbě kostela s klášterem před svou smrtí zavázala svého manžela Albrechta z Valdštejna urozená Lukrecie Nekešová z Landeku a na tento úmysl odkázala velké peníze. Chrám je jednolodní stavbou s půlkruhovým presbytářem a klenbou, který je však impoznatní svou vnitřní bohatou výzdobou a výmalbou. V interiéru zaujme kromě oltáře se středověkou Madonou také oltářní náhrobek hraběte Seilerna v klasicistním stylu. Varhany postavili roku 1890 František Čapek a Max Zachistal z Kremže (nynější Rakousko) a štípský nástroj patří k jejich největším a nejkvalitnějším dochovaným dílům. Stavbu varhan ve výši 5.500 zlatých hradil tehdejší patron kostela hrabě František Seilern. Varhany jsou vyrobeny z velké části ze dřeva tzn. impuls od klávesy až k píšťale je veden pomocí systému dřevěných táhel (mechanická traktura). Tato skvostná památka je nejen cenným historickým a uměleckým dílem, ale i nádherným odkazem našich předků.

Otevírací doba

Leden – Duben
pondělí – úterý zavřeno
středa 17:30 – 19:00
čtvrtek zavřeno
pátek 17:30 – 19:00
sobota 07:00 – 08:30
Květen – Září
pondělí zavřeno
úterý – sobota 10:00 – 12:00
13:00 – 17:00
neděle 13:00 – 17:00
Říjen – Prosinec
pondělí – úterý zavřeno
středa 17:30 – 19:00
čtvrtek zavřeno
pátek 17:30 – 19:00
sobota 07:00 – 08:30

Poznámka
V případě zájmu pro větší skupiny je možno předem dohodnout prohlídku kostela i mimo otevírací dobu (+420 577 914 251). K dispozici je průvodce zdarma.

Zdroj: www.kudyznudy.cz

Kostel ŠtípaStarý štípský kostel


Doslova pár metrů od nového štípského kostela – Poutního chrámu Narození Panny Marie – stojí starý gotický štípský kostel, který vznikl ve druhé polovině 14. století, kdy rodina Šternberků rozšířila původní kapli.


Do této doby je možné zařadit i vstupní portál starého štípského kostela. Z tohoto kostelíku se do dnešní doby zachovaly jen některé části. Hodně změn v jeho životě lze sledovat pouze z kusých kronikářských záznamů. O změnách na kostele nám něco málo říkají cizorodé prvky odlišných stavebních etap, které na něm stále může najít. Nejstarší vzhled kostelíku se celkem shoduje s nynějším stavem.

Ve starém štípském kostele se zachovaly čtyři náhrobní kameny. Dva na jižní straně při vstupu do kostela náleží rodu Nekešů, jeden patří Janu Nekešovi mladšímu z Landeku a na Lukově, druhý jeho manželce Barboře Bítovské ze Slavíkovic a na Lukově, prarodičům Lukrecie Nekešovy z Landeku, mecenášce nového štípského kostela.

V letech 1807 až 1907 sloužil kostelík jako hraběcí hrobka rodu Seilernů. Když si pak vybudovali novou hrobku na nově založeném hřbitově, postupně zanikl význam i známost starého štípského kostela.
V současné době zůstala z původního kostela pouze chrámová loď, neboť chatrné presbyterium bylo v roce 1807 strženo.

V současné době je bohužel ve velmi špatném stavu (hlavně díky spodní vodě) – od r. 1997 probíhají rozsáhlé rekonstrukční práce. Pro veřejnost je zatím samozřejmě nepřístupný.

Zdroj: www.stipa.cz

Baťova vila ve Zlíně


Vila Tomáše Bati se začala stavět v roce 1909 a dokončena byla v roce 1911. Nechal si jej postavit geniálni podnikatel Tomáš Baťa, zakladatel Baťových obuvnických závodů. Chtěl pro sebe a svou rodinu vybudovat příjemné sídlo, kde by mohl odpočívat a stále vidět svou továrnu.


Celková výstavba trvala dva roky, její základní tvar byl navržený a rozestavěný vizovickým stavitelem Františkem Novákem, o dokončení požádal T. Baťa architekta Jana Kotěru. Dům na svou dobu byl velmi prostý. Útulnost a funkčnost jsou hlavnimi atributy, kterým byl interiér a exteriér vily přizpůsoben. Interiér je vyzdoben celou řadou architektonických a výtarně-řemeslných skvostů. Kolem prostorů vily se rozprostírá zahrada, kterou značně ovlivnil zahradní architekt František Thomayer.
Baťova vila byla rodině navrácena po roce 1989 a v roce 1997 ji Tomáš Baťa nabídl jako prostor pro kanceláře Nadace. Vila se stává místem, kde se odehrává většina vzdělávacích, kulturních a společenských aktivit Nadace. Zároveň jsou některé sály ve vile k dispozici jako konferenční prostory pro veřejnost.

Prohlídka vily

Nadace Tomáše Bati nabízí školám, firmám a jiným organizovaným skupinám prohlídky vily Tomáše Bati s odborným výkladem jeho o životě, historii firmy Baťa i o historii domu. Prohlídky jsou pro školy zdarma. Pro firmy a jiné organizované skupiny za poplatek 65 Kč/osoba.
Minimální množství osob ve skupině 15, max. množství účastníků prohlídky 45 osob. Žádosti o prohlídku adresujte na: sekretariat@batova-vila.cz nebo na tel. 577 219 083.

Zdroj: www.kudyznudy.cz

Zámek Zlín


Zámek ve Zlíně je čtyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím uprostřed sadu Svobody v centru Zlína. Zámek byl původně gotická tvrz, která byla přestavěna ve druhé polovině 16. století do renesanční podoby.


Dějiny zámku jsou samozřejmě spojeny s dějinami Zlína, jako střediska zlínského panství. Majiteli panství se od 3. čtvrtiny 15. století, kdy je získal Vilém Tetour z Tetova, stali na téměř sto let Tetourové, kteří je v r. 1571 prodali Janu Kropáčovi z Nevědomí. V r. 1589 je zakoupil Kryštof Cedlar Pačlavský a od r. 1622 užívali výnosu panství věřitelé Cedlarů, z nichž nejvlivnější, Kryštof Karel Podstatský z Prusinovic, byl od počátku 30.let faktickým majitelem panství. Až do poloviny 17. století byl zámek trvale obýván. V r. 1655 koupil panství GabrielSerényi, který obvykle sídlil jinde. Podobně tomu bylo za Rotalů (1712-1763). V r. 1763 zdědila panství nejmladší dcera Jáchyma Adama Rotala, Marie Terezie, provdaná Khevenhüllerová. V letech 1804 aľ 1857 vlastnili panství Brettonové, od r. 1860 Hauptové. 25. 6. 1929 koupilo zámek město Zlín.

Otevírací doba

Leden – Prosinec
pondělí zavřeno
úterý – pátek 14:00 – 17:00
sobota 10:00 – 17:00
neděle 14:00 – 17:00

Zdroj: www.kudyznudy.cz

14|15 BAŤŮV INSTITUT


Industriální objekty s baťovským označením 14 a 15 prošly přeměnou v moderní kulturní a vzdělávací centrum 14|15 BAŤŮV INSTITUT. Své sídlo zde má Krajská galerie výtvarného umění, Muzeum jihovýchodní Moravy a Krajská knihovna F. Bartoše.


14|15 BAŤŮV INSTITUT vznikl konverzí dvou továrních budov bývalého Baťova průmyslového areálu ve Zlíně navržených architektem Jiřím Voženílkem a postavených v letech 1946 až 1949.

Jádrem expozice Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně je zlínská architektura, zdejší urbanismus a také průmyslový design, jehož kolébkou je právě Zlín. Jsou zde rovněž vystaveny práce českých umělců evropského formátu první poloviny 20. století – mimo jiné Alfonse Muchy, Emila Filly, Bohumila Kubišty, Václava Špály, Josefa Čapka, Jana Zrzavého, Jindřicha Štýrského, Toyen či Otty Gutfreunda, Vincence Makovského a dalších. Moderní tvorba má své zastoupení v dílech Václava Boštíka, Karla Nepraše, Vladimíra Kokolii, Petra Nikla či designérů Zdeňka Kováře a Františka Crháka. V současnosti je tak ve Zlíně ucelená sbírka českého umění 20. století. Proměnlivá část expozice nazvaná Řády vidění nechá prolínat díla 20. století s tvorbou století devatenáctého i jedenadvacátého. Součástí expozice jsou také zmenšené modely významných budov typické baťovské architektury.

Otevírací doba expozic a výstav

Pondělí – zavřeno
Úterý–neděle 10:00-18:00

V Muzeu jihovýchodní Moravy uvidíte stálou muzejní expozici nazvanou „Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost“, která představuje historii firmy Baťa od jejího založení v roce 1894 až do znárodnění československé části koncernu po druhé světové válce. Součástí výstavy jsou také kolekce obuvi a obuvnických strojů. Nechybí ani expozice o historii a současnosti zlínského filmu, významný prostor dostala také část věnovaná fondu cestovatelů, a to nejenom těm nejslavnějším – Jiřímu Hanzelkovi a Miroslavu Zikmundovi. V pátém podlaží se nachází muzejní expozice Františka Bartoše, rodáka předbaťovského Zlínska, pedagoga, etnografa a folkloristy. Představuje jeho život, dílo, ale nabízí i interaktivní zábavu pro malé návštěvníky.

Otevírací doba expozic a výstav

Pondělí – zavřeno
Úterý–neděle 10:00-18:00

Krajská knihovna Františka Bartoše je největší veřejnou univerzální knihovnou ve Zlínském kraji. Poskytuje návštěvníkům knihovnické a informančí služby, pořádá kultruní a vzdělávací akce pro školy a pro veřejnost. Tradiční akce jsou každoročně doplněny aktuální nabídkou besed, přednášek, autorských čtení, hudebních pořadů, výstav a soutěží pro dospělé a děti. Knihovna zajišťuje metodické, poradenské a další služby knihovnám Zlínského kraje.

Otevírací doba knihovny

Po, Út, Čt, Pá 9:00–19:00
St 12:00–19:00
So 9:00–12:00

Zdroj: www.vychodni-morava.cz

Správní budova č. 21 – zlínský mrakodrap


Správní budova číslo 21 Baťových závodů – „zlínský mrakodrap“ je jedním z vrcholných děl předválečné československé funkcionalistické architektury. S 16 podlažími a výškou 77,5 metru je nejvyšší budovou Zlína. Na střeše budovy, z níž se nabízí nevšední pohled na město a jeho okolí, je situována vyhlídková terasa se stylovou kavárnou. Terasa budovy je přístupná veřejnosti.


21. správní budova firmy Baťa – zlínský mrakodrap byl jednou z prvních výškových staveb v Evropě a nejvyšší budovou v Československu. Po zásluze získal společně s celým průmyslovým areálem bývalých Baťových závodů ocenění Stavba století. Budova byla postavena v letech 1936-1938 podle návrhu architekta Vladimíra Karfíka, v letech 1930–1946 vedoucího projektového oddělení Baťových závodů. Je situována v tradiční řadě továrních budov, bezprostředně ovlivňující náměstí Práce, jehož severní stranu uzavírá, a stala se tak typickou dominantou moderní koncepce města.

Z dispozičního hlediska se jedná o třítrakt, koncipovaný na stejné modulové síti (6,15 x 6,15 m) jako objekty výrobní. Celé podlaží o rozměrech 80 x 20 metrů bylo velkoprostorovou kanceláří většinou bez příček, kde pracovalo asi 200 lidí. Pracovní plocha zůstala čistá, neboť jak vertikální komunikace (schodiště s výtahy), tak hygienická zařízení a klimatizační komory byly vyčleněny mimo tento prostor. Nosná konstrukce objektu je železobetonová, obvodový plášť tvoří ocelová dvojitá okna a cihelná vyzdívka se Slavíkovými obkladačkami.
V 8. etáži můžete ve všední dny navštívti expozici o historii firmy Baťa.

Skutečnou technickou lahůdkou je klimatizovaný výtah – pojízdná kancelář J. A. Bati o rozměrech 6 x 6 metrů, vybavena klimatizací, telefonem i umyvadlem. Toto vrcholné dílo architekta V. Karfíka je dnes národní kulturní památkou období funkcionalismu.

Otevírací doba

Leden – Prosinec
pondělí – neděle 10:00 – 21:00

Poznámka

Uvedená otevírací doba platí pro kavárnu Café R21 a vyhlídkovou terasu. Expozice 21 ve 2. patře je volně přístupná každý den od 7 do 22 hodin. Od 17 hodin vstup pouze ve 2. etáži, od bývalého továrního areálu. Expozice v 8. patře: po, st: 8-17:00; út,čt-pá: 7-15:00 hod. Kavárna Café R21 po-so 10-22:30; ne 10-22:00 hod.

Zdroj: www.vychodni-morava.cz

Památník Tomáše Bati


Památník Tomáše Bati uzavírá stoupající parkový prospekt mezi internáty. Podle původního návrhu měl celý komplex obsahovat skupinu budov studijně-vzdělávacího charakteru, vrcholící na ose parku objektem muzea. Plány však změnila nenadálá smrt zakladatele obuvnického impéria, který v roce 1932 zahynul krátce po startu z nedalekých Otrokovic při plánované letecké pracovní cestě do švýcarského Möhlinu.


Místo muzea tak byl postaven památník a z osmi studijních ústavů pak pouze dva (1936–1938), které architektonicky navázaly na budovu památníku. I zde se uplatňoval typový skelet výrobní budovy s variabilní dispozicí etáže. Tvárnost železobetonového skeletu využil architekt Gahura k zajímavému řešení interiérů i exteriérů s působivými hladkými průběžnými zasklenými plochami.

Památník Tomáše Bati je nejpůsobivějším architektonickým dílem F. L. Gahury, moderní parafrází staveb vrcholné gotiky: jen opěrný systém a barevné vitráže, jen železobetonový skelet a sklo. V prvních deseti letech jej navštívilo 1,5 miliónů osob.

Svému poslání přestal sloužit v listopadu roku 1944, kdy byl při válečném bombardování Zlína silně poškozen skleněný plášť. Kulturní činnost (již pod hlavičkou přejmenovaného Domu umění) se podařilo znovu obnovit v červnu 1948, zahájením přehlídky výtvarného umění XI. Zlínského salónu.

V letech 1954–1955 objekt přestavěl akademický architekt J. Staša, aby více než 55 let sloužil současně Filharmonii pracujících a Oblastní galerii výtvarného umění Gottwaldov. Dům umění (původně tedy Památník Tomáše Bati) byl v roce 1985 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Při úvahách o obnově Památníku Tomáše Bati se uvažovalo v evropských a celosvětových souvislostech. Závěry odborné konference z října 2006 zněly jednoznačně – navrátit Památníku jeho původní podobu a ideovou funkci s tím, že využití má být přizpůsobeno stavbě, nikoliv naopak.

Současnost

Tyto závěry v roce 2011 schválilo Zastupitelstvo města Zlína a v roce 2012-2014 byla na jejich základě vytvořena architektonická studie obnovy. Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně získala nové prostory v Kongresovém centru, Krajská galerie výtvarného umění působiště v budově 14|15 Baťova institutu. V roce 2013 byl budově navrácen název Památník Tomáše Bati.

Náročná realizace obnovy probíhala v letech 2016 – 2018, financována Ministerstvem kultury, výnosy z veřejné sbírky a městem Zlín. To se také společně s rodinou Baťů, městem Möhlin a dalšími významnými donátory, které oslovila Nadace Tomáše Bati, finančně podíleli na realizaci hlavního exponátu, monumentální repliky letounu JU F13. Architektonická ikona a vrchol Gahurovy urbanistické tvorby znovu otevřel dveře veřejnosti.

Otevírací doba

Květen – Září
úterý – neděle 10:00 – 17:00

Poznámka

Prohlídky se konají každou hodinu. Délka komentované prohlídky cca 45 minut. Každá prohlídka začíná v infopointu, vstup do Památníku bez průvodce není možný. 1 skupina individuálních návštěvníků = max. 30 osob, předem objednané organizované skupiny (zájezdy) = max. 50 osob.

Vstupné: 80 Kč

Zdroj: www.zlin.eu

Svatá voda, poutní místo Kaménka


Poutní místo Svatá voda – Malenovice se nachází 7 km od Zlína. Zdejší studánka, má pověst léčivé vody. Studánka je nadkryta kamennou klenbou. Nad ní je příkrý svah, ve kterém je umístěna skalní jeskyně se sochou Panny Marie Lurdské.


Z historie poutního místa, které je také označováno jako místo výletní, se dozvídáme, že již sv. Cyril a Metoděj zde kázali a křtili. Lidé začali pozorovat, že upřímná modlitba a omytí pramenitou vodou dodává duševní i tělesné osvěžení.

Pomoc zde hledali hlavně maminky malých nemocných dětí, které s vděčnosti za vyslyšení svých proseb zavěšovaly na stromy dětské košilky.

První kaple o niž se zmiňuje historie je lesní kaple z roku 1854, postavena Josefem Buksou ze Šelešovic, který takto poděkoval Panně Marii, za uzdravení ze slepoty. V kapli byl umístěn obraz P. Marie Provodovské.
V roce 1902 byla nad pramenem postavena kameninová socha P. Marie Lurdské, později byla přemístěna do výklenku ve skále. Přibývalo poutnických původů s hudbou a kněžími ze Slovácka, Valašska i z Hané. V roce 1933 byl vypracován projekt malého poutního kostelíka, jeho stavba se však neuskutečníla. Namísto generální opravy původní kaple v roce 1963 byla přičiněním tehdejšího duchovního správce v Malenovicích P. Vojtěcha Krále a především nesmírně odvážnou obětavostí farníků ze Lhoty u Malenovic ve dvou dnech postavena kaple nová. V této době byla upravena i lurdská jeskyňka a okolí pramene.

Od padesátých let byly zakázány průvody poutníků s hudbou. Pouze farnost Lhota u Malenovic, zde mohla chodit každý rok s hudbou, neboť průvod lesem „nikoho nerušil a nenarušoval dopravu“.
Společná pouť se koná první zářijovou neděli a její kontinuita nebyla nikdy přerušena.

Zdroj: www.farnosthalenkovice.eu

Zámek NapajedlaZámek Napajedla dýchá minulostí a žije současností


Je málo míst, která ve vás zanechají stopu. Jedním z nezapomenutelných míst je právě zámek Napajedla. Můžete sem zajít na prohlídku, posedět u šálku kávy, navštívit různé kulturní programy, nechat se oddat nebo využít pronájmu místností pro své vlastní organizované akce.


Zámek v centru města Napajedla nedaleko Zlína byl postaven v polovině 18. století. Na třech podlažích bylo vedle zázemí přes padesát obytných místností. Stavbu obklopuje desetihektarový park v anglickém stylu se vzácnými dřevinami a romantickým rybníčkem s lekníny. Park slouží nejenom k příjemné procházce, ale také k organizování rozličných akcí a aktivit. Krásná historická památka je od roku 2008 v soukromých rukách a od roku 2009 se postupně otevírá veřejnosti.

Kochat se můžete krásou historických sálů, kterými procházela napajedelská šlechta zejména rody Rottalů, Kobenzlů, Stockau či významný rod Baltazziů. Ti zde roku 1886 založili slavný hřebčín s chovem anglického plnokrevníka.

Budete spát v pokojích, kde spávaly místní komtesy. Navštívíte park, který byl svědkem věhlasných dražeb koní. Ostatně staleté stromy by mohly vyprávět….. Naše filozofie: „Nejsladší štěstí je to, které sdílíme společně“.
Zámek Napajedla je otevřen pro každého, kdo miluje lidi a život. Naleznete zde nejenom historický odkaz našich dějin, ale zároveň komfort, který vám vezme dech. Budete se zde cítit jako doma, jako místo, kde zažijete luxus v našem zámeckém ubytování a zároveň domácí kuchyni jako od babičky.

Otevírací doba

Z důvodu současných stavebních úprav jsou prohlídky zámku omezeny.
Prohlídky je možné objednávat emailem nebo telefonicky. Individuálně, jak pro soukromé osoby, tak pro školy – školní výlety apod.

Vstupné

Dospělí – 100,- Kč / Dítě 6 – 14 let – 50,- Kč / Studenti a důchodci 80,- Kč

Zdroj: www.kudyznudy.cz

Hřebčín NapajedlaHřebčín Napajedla


Zakladatelem nejstaršího chovu anglického plnokrevníka na našem území byl v roce 1886 příslušník vlivné vídeňské rodiny s řeckými kořeny Aristides Baltazzi. Hřebčín dosáhl brzy velkých úspěchů. Hřebčín Napajedla nabízí možnost exkurze po předchozím objednání.


Do Napajedel se Aristides Baltazzi dostal po sňatku s dcerou majitele zdejšího panství Friedricha Stockau. Sídlem rodiny byl zámek z 18. století. Stáje, ze kterých vznikl později hřebčín, byly postaveny až o sto let později. Hospodářská krize a neuvážené investice vdovy Marie do pokusných naftových vrtů přispěly k finančnímu úpadku panství. V roce 1930 byla vdova Baltazziova nucena prodat všechny plnokrevné koně, které se na zásah ministerstva zemědělství stali majetkem státu.

Pozemky, budovy i zámek získala ve veřejné dražbě v roce 1935 firma Baťa. V roce 1937 se podařilo iniciativou Ing. Bohumila Tichoty a tehdejšího ředitele Dr. Ing. Václava Michala vyměnit areál hřebčína s pastvinami a stájemi za otrokovické a tlumačovské pozemky. Od téhož roku byl hřebčín zapojen do svazku státních ústavů pro chov koní a bylo importováno 12 klisen, což významně ovlivnilo kvalitu chovu. V letech 1948 – 1989 měl napajedelský hřebčín výsadní postavení v chovu plnokrevníků a ze zdejší stáje vzešla celá řada dostihových šampionů vítězících po závodištích v celé Evropě.

Roku 1992 byl transformován v akciovou společnost Hřebčín Napajedla, která nadále udržuje a rozvíjí chovatelskou tradici s výbornou pověstí zdejších koní.

Exkurze v hřebčíně

Po celý rok je hřebčín otevřen pro návštěvníky ve skupinkách nad 15 osob. Pokud je zájemců o prohlídku málo, bývají přiřazeni k některé skupině.

Exkurzi je možné objednat v kanceláři hřebčína, telefonicky na 606 696 666 nebo přes internetové stránky napajedlastud.cz – internetová objednávka exkurzí.

Otevírací doba

Z provozních důvodů jsou exkurze možné pouze od pondělí do pátku 8.00 – 15.00 hod. dle předchozí domluvy. Návštěva hřebčína bez předchozího ohlášení není možná.

Vstupné: 100 Kč

Zdroj: www.kudyznudy.cz

Radnice NapajedlaRadnice města Napajedla


Radnice byla postavena v roce 1904 pode návrhu Dominika Feye z Uherského Hradiště. Podnětem k této stavbě bylo mj. povýšení Napajedel na město v roce 1898.


Budova radnice byla postavena v pseudorenesančním slohu. K výzdobě budovy byli přizváni významní moravští umělci. Franta Uprka je autorem sochy sv. Jiří umístěné mezi okny v prvním poschodí.

Výzdobu ciferníku věžních hodin navrhl Jano Köhler. Bohatě je také vyzdoben interiér radnice. K vidění jsou bohaté vitráže oken, malba v zasedací síni nebo dřevěné obklady.

Při konání velkých kulturních akcí, je zpřístupněna radniční věž k vyhlídkám na město (Svatováclavské slavnosti, Den otevřených památek, Dny evropského dědictví).

Naproti městské radnice se nachází Kostel sv. Bartoloměje, ke kterému vedou majestátní schodiště.

Zdroj: www.kudyznudy.cz

Kostel sv. BartolomějeKostel sv. Bartoloměje


Naproti Starého zámku stojí barokní budova Fary, která byla postavena v 80-tých letech 17. století a tvoří jednotný komplex s Kostelem Sv. Bartoloměje, ke kterému vystoupáte po majestátním schodišti, lemovaném sochami národních světců. Kostel byl dostavěn v roce 1712 a patří k významným církevním památkám regionu.


Kostel byl vystavěn v letech 1710-1712 a při jeho stavbě bylo použito některých stavebních prvků a soch ze starého kostela, např. kamenných soch sv. Petra a Pavla, umístěných v průčelí chrámu. Nad portálem hlavního vchodu je vsazen erb rodu Rotalů, který přidržují dva andělé a letopočet dokončení stavby r. 1712. Po stranách hlavního vchodu jsou zasazeny dva renesanční náhrobky Bedřicha a Bartoloměje ze Žerotína, datované rokem 1568.

Ze starého kostela sem byly přeneseny i dřevěné sochy apoštolů (sv. Matouš, Marek, Lukáš a Jan). Oltářní obraz umučení svatého Bartoloměje je dílem Fr. Kančice z roku 1809. Barevné vitráže nad kněžištěm pocházejí z konce minulého století. V kostelní věži jsou dnes dva zvony. Nejrozsáhlejší úprava interiéru byla provedena na přelomu 19. a 20. století.

Zdroj: www.vychodni-morava.cz

Muzeum NapajedlaMuzeum Napajedla


Muzeum Napajedla láká jak malé návštěvníky na stálou expozici hraček, tak i ty dospělé na dočasné výstavy a historické stálé expozice. Muzeum se nachází v objektu bývalého kláštera.


V Muzeu Napajedla můžete zhlédnout stálou expozici Hřiště hraček, která vám hravou, interaktivní formou přiblíží legendární hračky designérky Libuše Niklové a Alfréda Kluga, které se dlouhodobě vyráběly a stále vyrábějí v podniku Fatra Napajedla. Autorem expozice je syn Libuše Niklové, známý výtvarník Petr Nikl, který ji navrhl jako „Člověče nezlob se!“, kde si děti i dospělí mohou sami s hračkami hrát.

Dále jsou zde k vidění stálé expozice Fatra v čase – 80 let továrny v nápadité kostce, Příběh města – úvodní edice skutečností a výjimečností z dějin Napajedel a Slavia, příběh továrny – více než stoletá historie firmy s ukázkou historických motorů.

Muzeum Napajedla disponuje unikátním audiovizuálním sálem, ve kterém pořádá dočasné výstavy – historické, spolkové, výtvarné.

Otevírací doba

Leden – Květen
pondělí zavřeno
úterý 09:00 – 12:00   13:00 – 17:00
středa zavřeno
čtvrtek 09:00 – 12:00   13:00 – 17:00
pátek – sobota zavřeno
neděle 14:00 – 18:00

Poznámka

V sobotu otevřeno jen v sezóně červen až září.

Vstupné: 40 Kč

Zdroj: www.kudyznudy.cz

Králův stůlKrálův stůl


Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.


Králův stůl je blok hrubozrnného pískovce o rozměrech cca 263 x 187 cm a výšky cca 1 m. Některými badateli byl považován za megalitický dolmen, který měl sloužit jako vizír na stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů. K tomuto účelu měly sloužit nejen značky na samotném kamenném bloku, ale především okolní kameny, dříve nazývané „lavičkami“, zničené roku 1870.

Přestože se mohlo jednat o kultovní místo, funkce astronomického vizíru je sporná. Nesporně však plnil po staletí funkci přirozeného mezníku jedné části hranice újezdu velehradského cisterciáckého kláštera. Poprvé je zmiňován v listině vymezující klášterní zboží roku 1228. Při příležitosti slavného svěcení klášterního chrámu 27. listopadu 1228 vydal Přemysl Otakar I. na Velehradě privilegium stanovující rozsah pozemkové držby kláštera. Jako přirozený mezník této hranice zůstal Králův stůl až do 18. Století. Na tomto místě byla také 6. října 1706 uzavřena smlouva o vzájemné hranici mezi velehradským klášterem a Janem Zikmundem hrabětem z Rottalu, pánem napajedelského panství.

Vstup: volný

Zdroj: www.kudyznudy.cz

Archeoskanzen Modrá


Velkomoravské sídliště středního Pomoraví se nachází nedaleko Uherského Hradiště. Archeoskanzen Modrá žije každodenním životem, naučnými představeními, programy, pokusnými tavbami kovů, výrobou keramiky, zemědělskou výrobou i neustále prováděným archeologickým výzkumem. Přijeďte a poznejte naši dávnou minulost!


Archeologický skanzen v Modré se nachází v lokalitě původního velkomoravského osídlení, v těsném sousedství Velehradu, 7 km od Uherského Hradiště. Představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště z doby Velké Moravy (9. století). Je tvořen stavbami, jejichž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných archeologických objektech. Nadzemní hmota staveb má charakter hypotetických rekonstrukcí, které však vznikly na podkladě konkrétních nálezů.

Máte možnost nejen shlédnout jak žili Slované, ale i vyzkoušet si dávná řemesla, ochutnat speciality, shlédnout původní plodiny, keře i stromy. Rovněž mohou děti obdivovat zvířata, která jsou v areálu (volně pobíhající prasátka, kozy, slepice, ovečky nebo oslík Figo). Skanzen žije každodenním životem, naučnými představeními, programy, pokusnými tavbami kovů, výrobou keramiky, zemědělskou výrobou i neustále prováděným archeologickým výzkumem. Přijeďte a poznejte naši dávnou minulost.

V průběhu roku probíhají ve skanzenu i různé slavnosti, vystoupení, výstavy, trhy i setkání. V kostelíku mimo to bývají i velmi oblíbené svatební obřady. Pro školy skanzen nabízí bohaté výukové programy. Pro starší děti je zde například možnost lukostřelby a spousta zajímavých věcí je i pro zvídavé dospělé. Využít můžete i nabídky projít se skanzenem s pracovními sešity obsahujícími úkoly a zajímavosti, které rozšíří vědomosti vás i vašich dětí.

Otevírací doba

Duben
pondělí zavřeno
úterý – neděle 09:00 – 16:00
Květen – Říjen
pondělí – neděle 09:00 – 17:00

Vstupné: 80 Kč

Zdroj: www.kudyznudy.cz

Rozhledna Židoviny v ModréRozhledna Židoviny v Modré


Jednoduchá dřevěná konstrukce malé obecní rozhledny byla postavena nad obcí Modrá na Uherskohradištsku za jediný den v roce 1999. Rozledna Židoviny v Modré byla postavena místními skauty na návrh starosty pana Miroslava Kováříka. Postupem let ale musela být vlivem klimatických podmínek odstraněna. Na jejím místě byla na jaře 2014 veřejnosti zpřístupněna nová dřevěná rozhledna Židoviny v Modré s výškou 12 metrů. Po zdolání přístupových žebříků se vám naskytne výhled na Vizovické vrchy, Zlínskou vrchovinu, Bílé Karpaty, Chřiby, Pálavu či Hostýnské vrchy. Je součástí naučné stezky Modřansko. Je celoročně bezplatně přístupná.

Zdroj: www.ic-zlin.cz

Kostel sv. Jana Křtitele v ModréKostel sv. Jana Křtitele v Modré


Kostel sv. Jana Křtitele v Modré představuje rekonstruovaný půdorys, informační tabule informuje o historii a významu lokality. Nedaleko od místa, kde stával původní velkomoravský kostelík, dnes stojí i rekonstrukce jeho možného původního vzhledu ve skutečné velikosti.


K lokalitě je možné se dostat po silnici vedoucí ze Starého Města do Velehradu. Lokalita se nachází na vyvýšenině náležející k předhůří Chřibů, 30 m nad lužní nivou při obchodní cestě, tzv. Staré hradské, spojující střední Pomoraví s Vyškovskem. Je situována nad Archeoskanzenem Modrá.

Základové zdivo zdejšího kostela bylo objeveno již v roce 1911 J. Nevěřilem. Revizní archeologický výzkum na Modré provedlo v letech 1953 – 1954 Moravské muzeum v Brně. Výzkum plně prokázal velkomoravské stáří základů a navíc v jejich nejbližším okolí odkryl pohřebiště s 37 kostrovými hroby. Kostel byl založen ve 30. až 40. letech 9. století pod vlivem některého z misijních proudů přicházejících na Velkou Moravu ze západoevropských oblastí. Jednalo se o menší kostelík s obdélnou lodí (vnější rozměry 9,1 × 7 m) a pravoúhlým presbytářem (délka 4 m). Kolem kostela se pochovávalo v období od konce první poloviny 9. století do konce první poloviny století následujícího.

U severní stěny kněžiště byly nalezeny také keramické střepy datované asi k přelomu 11. a 12. století. Na základě písemných zpráv se má zato, že v době budování blízkého cisterciáckého komplexu na Velehradě v 1. polovině 13. století plnil modranský kostelík funkci provizoria. Tehdy byla jeho loď doplněna čtyřmi vnitřními podpěrami. Definitivní zánik sakrální stavby je kladen před konec 17. století. Stavebně architektonické prvky rozebíraného kostelíka byly použity druhotně při stavbě domů od roku 1786 zakládané Nové Vsi – Modré.

Zdroj: www.vychodni-morava.cz

Živá vodaŽivá voda – sladkovodní a botanická expozice


Návštěvníci mají v expozici Živá voda možnost sledovat život pod vodní hladinou přes prosklenou stěnu, dále ve velké tůni s chladnomilnými rybami, např. pstruhy, mníky, apod., kde v prvním podzemním patře vstoupí průhledným 8m dlouhým tunelem přímo do světa pod vodou. Jedná se o nejdelší prosklený tunel ve volné přírodě v Evropě.


Projekt „Živá voda“ spočívá v představení významu vody v krajině a života v ní formou přímého i vizuálního kontaktu s živočichy a rostlinami nad i pod vodou. Návštěvníci mají možnost sledovat život v potoce přes prosklenou stěnu, dále ve velké tůni s chladnomilnými rybami, např. pstruhy, mníky, apod., kde v prvním podzemním patře vstoupí průhledným 8 m dlouhým tunelem přímo do světa pod vodou. Po levé straně uvidí život ve velké tůni, po pravici a pod sebou život v rybníce se sumci, vyzami, kapry, líny, candáty, atd. V tomto patře je možné nahlédnout rovněž prosklenou stěnou na život v mokřadu, kde jsou např. želvy bahenní, žáby, čolci, apod. Na stěnách jsou umístněny pro zrakově handicapované návštěvníky makety ryb v životní velikosti s popisem v Braillově písmu. Druhé podzemní patro umožní zhlédnout skrze průhlednou akrylátovou stěnu život v hlubině i se zimováním ryb pod ledem v 6-ti metrové hloubce.

Výukový areál je doplněn o ukázky lesů a luk z oblasti povodí řeky Moravy – např. Chřibské prameniště, Pálava, Lužní les, Karpaty.

Areál sestává ze dvou částí – naučné a naučně relaxační, ve které je možné v letních měsících i koupání v ekologickém jezeře s brouzdalištěm a dočišťováním vody skrze rostliny a štěrky o hloubce vody 2,5m.

Otevírací doba

Leden – Duben
úterý – neděle 10:00 – 16:00
Květen – Říjen
pondělí – neděle 09:00 – 17:00
Listopad – Prosinec
úterý – neděle 10:00 – 16:00

Vstupné

Cena: 90 Kč

Zdroj: www.vychodni-morava.cz

Centrum slováckých tradicCentrum slováckých tradic


Centrum slováckých tradic se nachází v obci Modrá u Velehradu. Návštěvníci se mohou nejen seznámit s procesem pálení ovoce a historií vinařství, ale zároveň mohou ochutnat produkty typické pro místní kraj – ovocné destiláty a víno. Centrum dále doplňuje prodejna regionálních produktů a kavárna.
Centrum slováckých tradic tvoří společně s Archeoskanzenem, Botanickou a sladkovodní expozicí Živá voda významný turistický cíl Slováckého regionu.


Nabízí unikátní vinnou a slivovicovou stezku, zaujme svou doškovou střechou, ale i širokou nabídkou možností. Návštěvníci se mohou nejen seznámit procesem pálení ovoce a historií vinařství, ale zároveň mohou ochutnat produkty typické pro místní kraj.

V suterénu je moderní přednášková síň pro třicet osob i dvě místnosti pro ochutnávku až stovky vzorků destilátů a stejného počtu vzorků vín. V přízemí fungují dvě pálenice, kde je přeměna ovocných kvasů v destiláty i sušárna ovoce, zeleniny a hub, řízena elektronicky. V podkroví vznikla expozice brněnského Moravského zemského muzea. Dozvíte se zde zajímavosti o výrobě alkoholických nápojů, sahající až do starověku – koncentrování alkoholických látek v prokvašené ovocné šťávě pomocí destilace údajně znali lidé už v Egyptě.

Dále je hostům k dispozici skanzenovský obchůdek regionálních produktů s vinotékou, výrobky ze Slovácka a kavárnička.

Otevírací doba:

pondělí, úterý ZAVŘENO, středa – neděle 9:00 – 17:00
Pro skupiny lze domluvit prohlídku s degustací i mimo otevírací dobu.
Pěstitelské pálení a sušení probíhá dle objednávky na tel. 572 411 450.

Zdroj: www.kudyznudy.cz

terariumTerárium Modrá


Největší terárium na Moravě, najdete v Modré, v těsné blízkosti Archeoskanzenu. Terárium Modrá ukazuje především ještěrky, hady, pavouky, želvy, žáby, štíry, ale také kajmana. Někteří živočichové žijí v pralesním prostředí, jiní pocházejí z pouští a polopouští.


V desítkách terarijních ubikací v suterénu bývalého hotelu U Velehradu se prohánějí barvami hrající chameleonibazilišci, různé druhy varanů. Milovníky hadů potěší pestrá korálovka či červené užovky. Zajímavé je setkání s velkými anakondami či sametově hebkým hroznýšem. Seznámit se, i když raději ne osobně, můžete dokonce s jedovatou „plivající“ kobrou červenou. Nebezpečí nehrozí, kobru od návštěvníků odděluje sklo terária. Jedovaté jsou také „šípové žáby“ – pralesničky. Jed těchto barevných žabek jihoameričtí indiáni používali na hroty svých smrtících šípů.  I žáby jsou za sklem.

Zajímavé jsou také želvy, zejména dravá kajmanka. Prohlédnete si i dospělého kajmana, což ovšem není „želvák“, ale druh krokodýla. Nejmenšími obyvatelemi terária jsou sklípkani, největší terárium obývá kajman a čtyřmetrová anakonda žlutá, zatím zdejší nejdelší had.

Pro zájezdy je připravena speciální nabídka skupinových návštěv. Přijďte a zažijte na vlastní kůži atmosféru džungle a světa plného exotiky a přírodních zákonitostí. Výukový program pro školy a školky zážitková prohlídka pro děti a mládež, která bude nejenom skvělým zážitkem ale i možností obohacení školních vědomostí o nové poznatky, po dohodě předem je možno individuálně přizpůsobit na přání školy nebo učitele.

Otevírací doba:

Březen – Říjen
pondělí – neděle 09:00 – 18:00
Listopad – Únor
pondělí – neděle 10:00 – 16:00

Vstupné: 80 Kč

Zdroj: www.kudyznudy.cz

Putujme bez hranic - Poutní místo VelehradVelehrad – významné poutní místo


Velehrad je významné poutní místo v České republice. Chloubou farnosti je barokní bazilika s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. V roce 1927 byl udělen zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor).


Historie tohoto místa se začala psát před více než 800 lety, kdy do údolí říčky Salašky přišlo prvních 12 cisterciáckých mnichů, aby nedaleko obce Veligrad (dnešní Staré Město) vybudovali svůj klášter. Právě na základě své polohy dostal klášter své jméno a stal se záhy nositelem mnohem starší duchovní tradice, která sahá až do 9. století, kdy na Moravu přišli slovanští věrozvěstové Konstantin a Metoděj.

A tak již po staletí na Velehrad proudí tisíce poutníků, k nimž se připojil v roce 1990 také papež Jan Pavel II. Bazilika s přilehlými budovami a areálem byla v dubnu 2008 prohlášena za národní kulturní památku.

Velehrad je významné duchovní centrum, místem častých církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav. Hlavní cyrilometodějská pouť se koná vždy 5. července v den svátku světců.

Otevírací doba

Leden – Prosinec
pondělí 11:30 – 14:30; 16:00 – 17:00
úterý – čtvrtek 07:30 – 17:30
pátek 09:00 – 17:30
sobota 10:00 – 17:30
neděle zavřeno

Vstupné: 60 Kč

Zdroj: www.kudyznudy.cz